Stanovisko Asociace televizních organizací k podmínkám označení českého původu potravin

27. 4. 2016

Stanovisko ATO k podmínkám označení českého původu potravin – návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – sněmovní tisk Senátu parlamentu České republiky č. 248.

V návaznosti na navrhované doplnění § 9b zákona o č. 110/1997 Sb. – označování českého původu potravin.

Návrh zákona nově ukládá provozovatelům vysílání a šiřitelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, aby nezařazovali do vysílání resp. do obsahu AVM služeb obchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích. Vysílatel a šiřitel obchodních sdělení u AVM služeb podle tohoto návrhu odpovídají za soulad obchodních sdělení se zákonem o potravinách a tabákových výrobcích. Text odkazuje na nově navržený § 9b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích:

§ 9b

(1) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy „česká potravina“, grafické znázornění stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinou informaci zejména slovní, obrazovou nebo grafickou naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud

a) 100 % všech složek celkové hmotnosti nezpracované potraviny, vinařských produktů nebo mléka pochází z České republiky, a prvovýroba, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, nebo

b) součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny jiné než uvedené v písmeni a) a výroba proběhla na území České republiky.

Není jasné, které požadavky zákona měl navrhovatel na mysli – podle extenzivního výkladu této povinnosti by vysílatel musel např. namísto orgánu dozoru zkoumat, zda zadavatel reklamy propaguje výrobek – českou potravinu – u které dle znění novely v § 9b)

Splnění těchto požadavků nemůže být vyžadováno po vysílateli, návrh není nezbytný a přiměřený, pokud má sankce za nedodržení povinnosti označení českých výrobků vůbec existovat, stačí odpovědnost zadavatele, zpracovatele. Navrhovaný zákon není pro vysílatele či jiné šiřitele ani přístupný a předvídatelný. Z žádného právního předpisu však nelze dovodit povinnost šiřitele reklamy dohlížet na dodržování právních předpisů ostatními subjekty. Vysílatel ani šiřitel reklamy a teleshoppingu nemůže provádět odborný dohled nad dodržováním právních předpisů o označování zboží zadavatelem reklamy, a v takovém případě by byl vysílatel nucen pátrat po právních poměrech týkajících se jednotlivých zadavatelů, resp. osob prodávajících nabízené zboží a zjišťovat potenciální nedodržení právních předpisů.

Vysílatel obecně neodpovídá za obsah reklamy, uložení této povinnosti by v konečném důsledku vedlo k sankcionování vysílatele vždy, pokud by bylo zjištěno jakékoli nedodržení právních předpisů u zadavatele reklamy resp., výrobce českých potravin provozovatele služby bez ohledu na to, zda se takové porušení promítlo i do obsahu šířené reklamy či nikoli. Vysílatel, stejně jako kterýkoli jiný šiřitel reklamy, by tak vedle obecného dohledu na tím, aby nebyly propagovány komodity jsoucí samy o sobě v rozporu s právními předpisy, by byl nucen pátrat po právních poměrech týkajících se jednotlivých zadavatelů, resp. osob prodávajících nabízené zboží českého původ a zjišťovat potenciální nedodržení právních předpisů, a to nejen v otázce označení, ale i splnění dalších zákonných požadavků na české výrobky.

Tento návrh je i rozporu s Čl. 10 Evropské úmluvy o lidských právech, protože není ani nezbytným ani přiměřeným omezením svobody projevu zaručené ESLP a Listinou.

Ćl. 10 ESLP

Svoboda projevu

1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem.

2. Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.

– …, které stanoví zákon: Právo má být dostatečně přístupné a předvídatelné, tj. formulováno s dostatečnou přesností, aby jednotlivci umožňovalo, v případě potřeby za pomoci znalých poradců, usměrňovat své jednání (např. Rotaru proti Rumunsku).

– nezbytné v demokratické společnosti v zájmu …: ESLP zkoumá, zda existuje naléhavá společenská potřeba restrikce a zda je opatření vzhledem ke svému účelu přiměřené (státům přiznávána v různých otázkách užší či širší míra volnosti posuzování, tzv. margin of appreciation, není však nikdy neomezná).

ATO navrhuje, aby z návrhu zákona byl v části čtvrté, v článku V vypuštěn bod 119.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Čl. V

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 79/2015 Sb., se mění takto:

V § 48 odst. 1 písm. g) a v § 53 odst. 2 se slova „nebo jiných tabákových výrobků“ nahrazují slovy „ jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich“.

119. V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:

„m) obchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích²¹⁾.

_________________________________

²¹⁾ § 9b zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

ATO navrhuje, aby z návrhu zákona byl v části páté, v článku VI vypuštěn bod 122.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

Čl. VI

Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb. a zákona č. 142/2012 Sb., se mění takto:

V § 8 odst. 2 písm. b) a v § 9 odst. 2 se slova „nebo jiných tabákových výrobků“ nahrazují slovy„ jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich“.

122. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:

„d) audiovizuální obchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích¹⁴⁾.

____________________________________

¹⁴⁾ § 9b zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

zpět na tiskové zprávy